Sekunder
Sekundér
Dnes (2012) se podílí 38% na zaměstnanosti i HDP. Mnohé provozy především těžkého průmyslu (v minulosti naddimenzován) jsou zrušeny, mnohé tradiční české firmy vinou zaostávání ztratily svůj věhlas ( ČKD, Zbrojovka, Liaz) a zůstaly po nich tzv. „brown-fields“. Naproti tomu vznikají průmyslové zóny „na zelené louce“ tzv. „green-fields“, do nichž s oblibou investují zahraniční společnosti (je to levnější než revitalizovat staré haly).
-
Průmyslová zóna: (+)pracovní místa, zvýšení živ.úrovně, kontakty mezi zahraničními a domácími firmami (-)neestetičnost a zábor zemědělské půdy, nepříznivé k „pěším“ chodcům,
-
„Brown-fields“ jako průmyslová zóna: (+)všechny jako P.Z. na Z.L., pozice u centra města, řeší (-) P.Z. na Z.L. (-)nákladnější, složitější proces
Obecně platí, že podniky se zahraničním kapitálem nebo státní kontrolou (bohužel většinou hájící zájmy politických kruhů) fungují. I přes světovou krizi naše ekonomika roste (především díky zahraničním investicím) a má vcelku příznivé vyhlídky. Tahounem jsou automobilky (1,2mil ročně), elektronické a chemické firmy. Stabilizována je u nás energetika s monopolem ČEZu, nárůst zaznamenává papírenský a polygrafický průmysl. Naopak obory lehkého průmyslu - textil, kůže, oděvy, obuv, potravinářství - těžko konkurují levnému dovozu, klesá i podíl sklářství a průmyslu stavebních hmot.
Stejně jako v nejvyspělejších zemí i u nás dominují obří společnosti (dovoz a nákup nebo těžba zdrojů – výroba – distribuce – prodej, postupně i výzkum), které vlastní a ovládají řadu firem, sportovních klubů, čerpacích stanic, hypermarketů a nemovitostí včetně půdy. Většina z těchto společností má velký majetek a dceřinné firmy i v zahraničí.
Jak bylo uvedeno výše, ekonomiku táhnou zahraniční investice (nejvíce Praha, Brno a střední Čechy), domácí dodavatelské firmy se tak mohou zapojit do globálních řetězců a získat tak nové zakázky; vysoké školy získávají možnost spolupráce v oblasti inovací, výzkumu a vývoje; lidé získávají pracovní příležitosti. Negativem je závislost našeho hospodářství na zahraničním kapitálu a odlákání kvalifikovaných pracovníků z domácích firem.
Množství investic závisí na lokalizačních faktorech a tzv. investičních pobídkách. Snižuje se význam „přírodních“ faktorů za vzestupu socio-ekonomických (doprava, infrastruktura, politická situace, kvalifikovaná pracovní síla, podpora státu). Zisk nadnárodních firem přináší pro náš stát a)daně do státní kasy, b)mzdy zaměstnanců, c)reinvestice. Každá koruna poskytnutá ve formě investiční pobídky se státu vrátí 8násobně.
Úspěšnost (význam, velikost) firem lze hodnotit podle různých ukazatelů. Mezi nejdůležitější patří tržby, zisky a počet zaměstnanců. Z těchto hledisek se stanoví žebříčky TOP100 a TOP20.